Gary Fisher X-Caliber

Ročník 2003 | ZR 9000 D.B. Al | XT

Nástup devětadvacítek si pamatuju matně. Psal se začátek nového milénia, když se objevily první dva modely v katalogu Garyho Fishera. Nápad zvětšit průměr kol o tři palce jsme přijali velmi vlažně. Ani za mák by nás nenapadlo, že tahle vize otce horské cyklistiky zadupe naše šestadvacítky do země. Zadarmo a hned to ale nebylo.

Principál fejsbůkové skupinky Urbanvelo Unlimited Zdeněk mi k tomu napsal: „Pamatuju, jak s tím Gary přišel. Moc důvěry to ve mě nevzbudilo. Devětadvacítky na začátku vytvořily svou vlastní kategorii dualsport na pomezí MTB a trekkingu a nebyly úplným prodejním hitem. K jejich škodě totiž vrcholila optimalizace šestadvacítek. Systém trojpřevodník a devítikolečko fungoval bezvadně a slušné kolo se vzduchovou 80 mm vidlicí se dalo pořídit do 30 tisíc za hardtail a 60 tisíc za full.“

Proč měnit to, co funguje? Tak přesně tohle si Gary Fisher nemyslel.

V roce 2022 už tenhle formát převálcoval úplně všechno. Cestou z gravelového podniku Nova Eroica Prosecco Hills mě napadlo po dlouhé době prolistovat svou RSS čtečku napojenou na bazos.cz. Jen tak na chvíli zahnat nudu. V záplavě šrotu do dvou tisíc korun jsem objevil inzerát na ošklivě poskládané cosi s titulkem „Crossové kolo Gary Fisher“. Foto raději nevkládám na web, musíte si to představit.

Trekové kolo od Garyho Fishera mi přišel jako divnost, asi proto mě inzerát zaujal. Ze špatné bazarové fotografie se mi podařilo rozlousknout nápis na horní rámovce X-Caliber. Zadal jsem klíčové slovo do Google a nic. V katalozích uložených na Retrobike nejdřív pusto, prázdno. Nakonec se na mě štěstí usmálo v katalogu z roku 2003. Stránku s produktovou fotku někdo při skenování přeskočil. Tabulka specifikací na konci ale hovořila jasně: X-Caliber není treking, ale jedna z prvních devětadvacítek. Kvalitní rám, horší výbava. Bingo.

Za dva tisíce korun to za pokus stálo. Do tří dnů vyzvednuto kousek za Jabloncem nad Nisou. Zadání znělo jasně, z ošklivosti udělat raketu za co nejméně peněz. Rozebráno a znovu poskládáno jsem měl za pomoci šuplíkových zásob do týdne. Tak hodně mě vidina první projížďky na devětadvacítce motivovala.

Základ kola jsem ponechal: lehký hliníkový rám ze slitiny ZR 9000 s geometrií Genesis, zapletená kola Bontrager Superstock a téměř dva a půl kilogramu těžká odpružená vidlice Marzocchi MX Comp se zdvihem 80mm. Vše ostatní šlo dolů. Na X-Caliber putovalo hlavové složení Ritchey WCS, pohon Shimano Deore XT, brzdy Avid Single Digit a sedlo Selle Italia SLR. Ze své staré maratonské rakety Gary Fisher Mt. Tam jsem použil kraťounký představec Bontrager Race 90mm otočený do negativu. Jedinou investicí se tak stal řetěz a pár plášťů Hutchinson Gila 29 x 2.1.

Resumé? Kolo jezdilo jednu sezónu k mé spokojenosti. Dokonce jsem na něm v červnu 2022 absolvoval Malevil Cup, svůj (zatím) poslední maraton v životě. Bavila mě geometrie připomínající nafouklou šestadvacítku. Žádné velké lumpárny s ohýbáním trubek a úhlů se dvacet let nazpět nekonaly. Jen zadní kolo Gary přiblížil co nejvíce sedlové trubce ve snaze zachovat rozumný rozvor.

X-Caliberu z mé sbírky se nakonec stala osudná snaha o dobový upgrade. Po sezóně jsem úplnou náhodou sehnal devětadvacítkovou vzduchovou vidlici Marzocchi Marathon SL a u Toma Bílka zadal neobvyklý požadavek. Původní stříbrná MX Comp měla lepší vnější nohy, vnitřní nohy i korunku. V zájmu jejího odlehčení Tom vyměnil pružiny za vzduchové ústrojí z Marathonky. Druhou částí plánu byla výměna zapletených kol za lehčí – k té už ale nedošlo. Došly totiž síly a rámová sada putovala za sběratelem Fisherů a Treků na jih Čech. The End.