Tomáš Kunz
Česká produkce devadesátých let. Hozená rukavice, kterou musím čas od času zvednout a oprášit. Není to zas tak dávno, co jsem se rozepsal o Tomášovi Dočekalovi a jeho sbírce Moratek. Nyní přichází na řadu další Tomáš, tentokrát Kunz a jeho sbírka kol ryze tuzemských výrobců. „Perfektní zpracování střídají promyšlená řešení. Schopnosti českých výrobců mě nepřestávají fascinovat,“ říká Tom. Jeho mise je toto dědictví zachovat dalším generacím.
Rané devadesátky jsou pro Tomáše Kunze obdobím prvních setkání s cyklistikou. Mohlo by to v našem seriálu být jinak? Nostalgické pocity mu vyvolávají vzpomínky na postupné osazování kol lepšími a lepšími komponenty, hltání časopisů, cesty v sedle za poznáním a samozřejmě na nesmělé pokukování po nedostižných snech na dvou kolech.
Dalo by se říci: Šťastné bajkové dospívání. Jenže omyl, horské kolo Tom v této dekádě nikdy nevlastnil. „Rodiče měli o cyklistice jiné představy. Pořídili mi pologaluskovou Esku s blatníky, světly a dalšími užitečnými doplňky, které jsem postupem času odstrojil. Když mi ji pak nějaký dobrák ukradl, dostal jsem od nich alespoň plnohodnotný krosový model té samé značky,“ otevírá svůj příběh Tom.
Natěžko s brašnami
Časopisem Tomova mládí tehdy byla Cykloturistika. Cesty za poznáním se neobešly bez brašen, jejich cíle směřovaly z rodné Opavy třeba do Vídně. Úctyhodný několikadenní švih na těžko. Tom si užíval, leč po očku bedlivě sledoval scénu tlustých šestadvacítkových plášťů. Nepolíbený jimi ostatně nebyl.
„Kamarádovi přivezli horské kolo příbuzní z Anglie. Když měl chuť, půjčil mi ho na svezení a sám vzal zavděk mou trekingovou Eskou,“ říká Tom a dodává, že délka zápůjček byla přímo úměrná poměru zábavy na bajku a na treku. Rozuměj těžce v neprospěch druhého zmíněného formátu.
Nedostižným snem byla horská kola značky Scott a další ameriky. Z tuzemských luhů a hájů vzpomíná Tom na Author Sovereign zavěšený v jednom opavském cyklo obchodě. První série rámů se ostatně vyráběla v nedalekých Jezdkovicích u Romana Bartosze. Bude o něm ještě řeč. Další série už hoši z Universe Agency outsourcovali svým taiwanským dodavatelům.
V roce 2000 už nešlo jinak. Tom za peníze utržené z brigády pořídil svůj první bajk značky 4EVER. Džin vypuštěn z lahve. Po prvním horském kolu přišlo záhy i první pořádné horské kolo. Splněný sen. Scott to ale nebyl. „Zjistil jsem, že i v Česku vznikají parádní kola stojící za pozornost. Některá z nich dokonce v dílnách za mými humny,“ popisuje Tom moment, kdy v něm pomalu začala plápolat vášeň pro RBčka, Kangaroo a další tuzemské značky.
4EVER vystřídalo fortelné české RB CRX v barvě Kawa Green. A to se Tomem něco najezdilo… než přišly děti. „Pracoval jsem v té době od šesti do dvou a volná odpoledne trávil v sedle. Po narození dětí jsem ten prostor chtěl dát rodině a užívat si s nimi společný čas. Nenapadlo mě nic lepšího, než RBčko zase prodat. To víš, že se mi to velice brzy vrátilo jako bumerang zpět,“ usmívá se při vzpomínce Tom a pokračuje líčením, jak ukotvenost k rodině spustila lavinu sbírání.
Sběratel puntičkář
„Mezi intenzivními chvílemi s dětmi jsem se začal poohlížet po kolech a komponentech. Paradoxně mi na to tehdy zbývalo víc času, než kdykoliv předtím a potom. Bral jsem to jako večerní odreagování, když všichni odpadli. Postupně mě to úplně pohltilo,“ otevírá Tom druhou část svého příběhu. Mezi příběhy sběratelů, které jsem doposud vyzpovídal, vyčnívá ten jeho svým doslova renesančním záběrem. Rozkročený je mezi cestovním Bohemian Cycle Co. z roku 1910 na straně jedné a téměř současným RB Dragster nebo úplně současným RB CR29. Všechny spojuje jedno: Made in Czech Republic (resp. Czechoslovakia).
První přišly na řadu Favoritky a ČeZety. Ještě než to začalo být v módě. „Obojí jsem stihnul rozjet dřív, než se na trhu začaly brutálně šponovat ceny. Příklad? Vezmi si obyčejný zvonek na ČeZetu. V té době jsem za něj dával patnáct set, dnes nejde pod pět tisíc,“ říká Tom a já se ho ptám, proč zrovna tyto dvě značky? „ Roli v tom hrály moje cykloturistické kořeny a touha kola neustále vylepšovat.
U sbírání vyloženě historických značek je vylepšování nikdy nekončící titěrná práce,“ dodává Tom s tím, že on ho osobně chápe jako systematický proces návratu do původního stavu zahrnující sběr informací z veřejně dostupných zdrojů nebo přímo od výrobců, repase nebo shánění originálních dílů (repliky jsou zapovězené) a finální kompletaci. „ČeZetu jsem chtěl navíc kvůli tomu, že mě fascinují jejich motocykly. Jenže bydlíme v panelákovém bytě a prostoru na kola se nedostává. Představ si, že bych musel v bytě repasovat motorku.“
S prvními koly si Tom vyhrál. Cykloturistického Favorita z roku 1962 koupil v na první pohled kompletním stavu, Pak ale začalo studium dobových materiálů a přišlo zjištění, co všechno na kole není původní. Výsledkem následného intenzivního a pracného shánění dílů byl však parádní veterán, který dělá radost dodnes. Favoritky koupil Tom ještě další dvě, čtvrtým úlovkem do sbírky se pak stala komplet rezavá „praporková“ ČeZeta.
„Tohle byla restaurátorská vyšší dívčí. Odborníkům jsem přenechal lakování a chromování a sám se zaměřil na shánění originálních doplňků, brašny, pumpičky, dynama a dalších nezbytností,“ vysvětluje Tom a přiznává, že ČeZeta dlouho sama nezůstala. Pro tu další si prý z Ostravy sjel na otočku do Berouna. Pro jistotu. Chápavá žena Kamča musela tenkrát narychlo pokrýt odchyt potomstva vracejícího se z Chorvatska. Tomu říkám podpora!
Na vlně retro MTB
Jsme tu ale především kvůli bajkům, které má Tom opět ryze české a opět ryze vymazlené. „Jak děti rostly, začal jsem je učit lásce k cyklistice. Syn si na cyklokempu vyzkoušel pár trailů. Chytlo ho to a hned po návratu zahlásil, že budeme jezdit spolu. Jenže já neměl horské kolo.“ Co mohl chudák Tom dělat? Nic jiného, než začít rozšiřovat sbírku dalším směrem.
„Málem jsem vykoupil zpátky svoje staré RB CRX. Byl jsem se na něj podívat jenže ouvej, rám už měl na pár místech promáčkliny a to moje puntičkářské já nedalo. Šel jsem tedy do RB IQ se zdvihy 120mm a hurá s juniorem na beskydské traily,“ pokračuje Tom v líčení. Když mu přestaly zdvihy dostačovat, putovalo IQ tátovi a on sám pořídil Bandita. „Takže jsem měl Favority, ČeZety a Bandita. Najednou přišla touha jezdit do práce na kole a nastalo další dilema. Vyřešil ho gravel RB RX. A poté, co jsem se začal o RB zajímat ještě víc, přistál od nich doma ještě Dragster.” Říkám si, co všechno může láskyplná péče o rodinu způsobit. Tady naplno otevřela sběratelská stavidla.
Když už jsme u toho řetězení generujícího nové a nové přírůstky do sbírky, svěřuje se mi Tom se svou další libůstkou. Takzvaným syndromem chata. „Štvalo mě neustálé převážení Bandita z Ostravy na chatu do Beskyd a zpátky, až jsem to vyřešil koupí Kangaroo Easy Rider v zanedbaném stavu. Většina nepůvodních dílů z něj brzy putovala pryč a za nějaký čas se Klokan proměnil k nepoznání. Jenže co teď? Najednou mi ho na chalupu přišlo líto, musel jsem ho přesunout do sbírky,” krčí rameny Tom a dodává, že tento postup posléze zopakoval u několika dalších strojů. RB XR se díky chalupě také změnilo z ošklivého káčátka v krásnou labuť. A tak bychom mohli ještě chvíli pokračovat.
A co dál?
„Až si někdy říkám, že by nebylo od věci se o tu vášeň podělit s lidmi. Otevřít si muzeum, víš? Jenže já bych nechtěl řešit starosti s provozem,” přemítá Tom. Ideální by prý pro něj byla pozice nákupčího. Tam se vidí okamžitě. „V pátrání se vysloveně vyžívám. Ze všeho nejvíc mě baví momenty, kdy potřebuji sehnat nesehnatelné. Vždycky to nakonec jde, když jsou kontakty a netlačí se na pilu.”
Tady se Tom zastaví a vzpomene na pumpičku Favorit, která přiletěla z Argentiny zabalená v originální krabičce nebo nesehnatelné pedály Walter, nové, rovněž v původním balení. Jakmile si jako sběratel udělal jméno, přestal být závislý na překupnících z Aukra. V současnosti se mu nabídky schází z velké části samy. Ze sběratelské komunity, napřímo nebo na doporučení.
Na závěr se ptám na vize. Šťouchám do Toma, jaká česká kola si chce ještě pořídit na chalupu, vyšperkovat a zase stáhnout zpět do sbírkového depozitu. Na Facebookovou skupinku Retro MTB cz nedávno dával rám RB CRX v provedení Brutal Finish (leštěný hliník přestříkaný bezbarvým lakem), na který plánoval vidlici Fox a sadu Shimano XTR M980. Za mě jeden z adeptů na depozit. Namísto odpovědi se mi vrátí jen zamručení. Když pak dorazím do Ostravy je již zkompletovaný. A oči mi přecházejí.
„Od okamžiku, kdy jsem pořídil Kangaroo Easy Rider, systematicky sbírám klokany ze Žižkova. Chybí mi od nich už jen Prodigy. Časem ho chci sehnat a mít full house. Vím třeba o jednom velmi zachovalém kousku ležícím v Kanadě,” říká Tom a odkrývá mi své myšlenky na další klokaní projekty. Poputují na ně vidlice, představce a sedlovky Kangaroo. „Dává mi větší smysl osadit komponenty na kola a jednou za čas se svátečně projet, než to sušit v krabicích.”
Mimo zmíněné dvojky z Jezdkovic a ze Žižkova čekají v Tomově frontě na nový život další neméně zajímavé kousky. „Chystám se na rám od Boba Mrázka. Leží mi v dílně jeho MTB prototyp bez sedlové trubky. Do stadia kompletace se pomalu blíží Kangaroo Red Soil na kotoučovkách a z repase tlumiče se mi právě vrátil sjezdový rám Benest.”
Nabízí se otázka. Počítáš ve svých vizích s českou titanovou legendu z Mariánského Údolí u Olomouce? „Moratky mi ve sbírce zatím chybí. Vím dokonce o pár nejetých rámech, které dodnes leží v zahraničních skladech. Jenže oba dobře víme, že koupit jen rám je past. Moje puntičkářské já by mě nutilo sehnat další komponenty z jejich produkce a do toho se mojí peněžence nechce,” mrkne na mě Tom.
A já ho naprosto chápu. Každý den se ve mě odehrává souboj rozumu a vášně. Dnes je většina šestadvacítkových kol, v mládí naprosto nedostupných, k dispozici za pusu. Stačí umět dobře hledat. Nicméně ruku na srdce. Sbírka starých kol není jen o radosti, ale i o odpovědnosti. Vyplatí se mít promyšlenou koncepci, jinak bezhlavě hromadíme materiál, který zatěžuje naši mysl.
Chcete se do toho i tak vrhnout? Počítejte s tím, že vás to bude stát čas, protože u jednoho starého kola za pár tisíc to vážně neskončí. A nezapomínejte u toho prosím na reálný život a na svoje blízké. V tom pro mě byla návštěva Toma a jeho ženy Kamči inspirací. Tom koly žije a v rodině tuto jeho zálibu respektují. Čas ale tráví nejraději s rodinou a jak říká na závěr: „Kamča je mi velkou oporou a není to klišé. Vidí, kolik mě sbírání stojí energie a jak náročná je to práce. Kdybych se těch kol chtěl někdy nedejbože zbavit, vím, že ona bude první, kdo mi to začne rozmlouvat.”
Proč to děláš?
„Mám rád cyklistiku. Baví mě studovat její historií a podle toho stavět nebo přestavovat kola tak, aby na nich vše odpovídalo době vzniku. Znamená to také být v kontaktu s výrobci, což je zajímavá kapitola mého sbírání,” říká Tom. Získává od nich informace a řeší úpravy různého druhu. Když kolo repasuje nebo třeba lakuje výrobce, má to vyšší autenticitu. „Kdo jiný by to udělal lépe?” pokládá řečnickou otázku. Sbírková kola jsou pro něj historické, doslova muzejní záležitosti. Ta starší rozhodně, u novějších DH modelů se snaží zachovat i dobové úpravy, kterými tyto stroje ladili jejich majitelé.
Postupem času začal Tom sbírku rozšiřovat o další dobové artefakty, týmové dresy, staré kožené přilby, doplňky různého druhu. Od pumpiček Favorit rozličných barev až po originální vazelíny Kangaroo. Na běžné ježdění má převážně moderní celoodpružené rakety a chystá se postavit svou první devětadvacítku. Značky RB, jak jinak. Když ho chytne touha projet se po asfaltu, sedne na podivný spletenec hliníkových trubek od Boba Mrázka z Vrbna pod Pradědem. Stylově. A ačkoliv tvrdí, že s odrostlejšími dětmi už tolik času nemá a jeho sbírka je v útlumu, druhým dechem dodává, že otevřených projektů je stále dost. Takže to vlastně nikdy ne(s)končí.